Linux a projekt GNU

od Richard Stallmana (online)

 [obrázek Co je to GNU] [ Anglicky | Francouzsky | Italsky | Japonsky | Katalánsky | Korejsky | Polsky | Portugalsky | Rusky | Slovinsky | Srbochorvatsky ]

Mnoho uživatelů počítačů používá modifikovanou verzi systému GNU každý den, aniž by si to uvědomovali. Díky zvláštnímu zvratu událostí je nyní hojně používaná verze GNU známější pod názvem ,,Linux'' a mnoho uživatelů si neuvědomuje jeho spojitost s projektem GNU.

Linux opravdu existuje; jedná se o kernel a tito lidé ho používají. Kernel sám o sobě však není použitelný; je užitečný pouze jako součást celého operačního systému. Linux se obvykle používá v kombinaci s operačními systémy GNU: systémem je vpodstatě GNU s Linuxem coby kernelem.

Mnoho lidí se nezajímá o rozdíl mezi kernelem, tedy Linuxem, a celým systémem, který také označují ,,Linux''. Toto nesmyslné používání toho názvu způsobuje nedorozumění.

Programátoři zpravidla vědí, že Linux je kernel. Od té doby, co uslyšeli, že se obvykle celému systému říká také ,,Linux'', často stáli tváří v tvář historkám, které se k tomuto tématu hodily. Mnoho lidí se například domnívá, že když Linus Torvalds dopsal kernel, jeho přátelé se začali poohlížet po dalším svobodném software, a z nějaké blíže nespecifikované příčiny již většina komponentů potřebná k vytvoření systému podobného Unixu existovala.

To, co nalezli, nebyla žádná náhoda -- byl to systém GNU. Nalezli dostupný svobodný software, který již tvořil celý systém, protože na tom pracoval projekt GNU již od roku 1984. GNU manifest (31k) vytyčil za cíl vývoj svobodného systému s názvem GNU, podobného Unixu. Původní oznámení o projektu GNU také nastiňuje některé z původních záměrů tohoto systému. V době, kdy byl napsán Linux, byl již tento systém téměř hotov.

Většina projektů spojených se svobodným software si klade za cíl vyvinout určitý program pro určitou činnost. Například Linus Torvalds se rozhodl napsat kernel (Linux) podobný unixovému kernelu; Donald Knuth napsal textový formátovač (TeX); Bob Scheifler se rozhodl vyvinout okenní systém (X Windows (online) ). Je přirozené poměřovat příspěvky takovéhoto projektu podle specifických programů, které z projektu vzešly.

Pokud bychom se pokusili takto poměřovat přípěvky do GNU projektu, k čemu bychom došli? Jeden prodejce CD-ROM zjistil, že v jejich ,,linuxové distribuci'', zabíralGNU software největší část, přibližně 28% z celkového zdrojového kódu a to zahrnovalo některé z větších a velmi důležitých komponent, bez nichž by systém nemohl existovat. Linux sám o sobě představuje zhruba 3%. Pokud byste tedy vybírali název systému podle toho, kdo napsal programy v něm, nejvhodnější volbou by byl název ,,GNU''.

Nemyslíme si, že to je správný způsob jak o této otázce uvažovat. Projekt GNU nebyl a není projektem sloužícím k vývoji specifických softwarových balíků. Nebyl projektem pro vývoj překladače C, ačkoliv se tak stalo. Nebyl ani projektem pro vývoj textového editoru a přesto jsme jej vyvinuli. Cílem GNU projektu bylo vyvinout kompletní svobodný systém podobný Unixu .

Mnoho lidí přispělo svobodnému software v systému a všichni si zasluhují uznání. Důvodem byl ale systém, a nikoliv pouze sbírka užitečných programů, protože projekt GNU si jako cíl vytyčil právě toto. Vytvořili jsme seznam programů, které byly třeba k vytvoření kompletního svobodného systému a systematicky jsme je psali, nebo nacházeli lidi, kteří je psali. Napsali jsme důležité komponenty jako asembler či linker, protože bez nich se systém neobejde. Kompletní systém potřebuje více než jen programovací nástroje; zrovna tak důležité jsou i Bourne Again Shell, PostScriptový překladač Ghostscript a GNU C knihovna.

Na začátku 90. let jsme již měli celý systém kromě kernelu (pracovali jsme na kernelu, s názvem GNU Hurd (online), který běží na Machu). Vývoj tohoto kernelu byl daleko obtížnější, než jsme očekávali a stále pracujeme na jeho dokončení (online) .

Naštěstí na něj nemusíte čekat, protože Linux je již funkční. Když Linus Torvalds napsal Linux, zaplnil poslední větší mezeru. Lidé tak mohli Linux a GNU systém spojit, aby vytvořili kompletní svobodný systém: GNU systém na bázi Linuxu (případně zkráceně GNU/Linux systém).

Dát je dohromady zní jednoduše, ale nebylo to tak snadné. GNU C knihovna (zkráceně nazývaná glibc ) vyžadovala podstatné změny. Začlenění kompletního systému jako distribuce, která by byla funkční, bylo také poměrně náročné. Bylo třeba vyřešit jak instalovat a bootovat systém -- problém, do jehož řešení jsme se nepustili, protože jsme se k tomuto bodu ještě nedostali. Lidé, jenž vyvinuli různé systémové distribuce takto výrazně přispěli.

I jiný projekt než GNU vytvořil nezávisle na nás svobodný operační systém podobný Unixu. Tento systém je známý jako BSD a byl vyvinut na universitě v Berkeley. Vývojáři BSD se inspirovali projektem GNU a také svůj systém učinili svobodným, občas byli také podporováni lidmi z GNU. I v součastnosti se BSD s GNU mírně překrývá. BSD systémy dnes používají některý GNU software, stejně jako systém GNU a jeho varianty používají některý BSD software; ovšem celkově vzato se jedná o dva odlišné systémy, které se vyvíjely odděleně. Jakýkoliv dnešní svobodný operační systém je téměř určitě buď varianta systému GNU, nebo varianta systému BSD.

Projekt GNU podporuje GNU/Linuxové systémy stejně jako systém GNU -- dokonce i finančně. Dotovali jsme přepis nástavby Linuxu související s GNU C knihovnou, takže jsou nyní dobře začleněny a nejnovější systémy GNU/Linux používají současné vydání knihovny beze změn. Rovněž jsme financovali ranné stádium vývoje Debian GNU/Linuxu.

Pro většinu naší práce dnes používáme systémy GNU na bázi Linuxu a doufáme, že Vy také. Nepleťte prosím veřejnost špatným používáním termínu ,,Linux.'' Linux je kernel, jedna z důležitých a velkých komponent systému. Systém jako celek je víceméně systém GNU.


Návrat na domovskou stránku GNU.

FSF & GNU informace & otázky na gnu@gnu.org. Další možnost jak kontaktovat FSF.

Komentáře k těmto web stránkám na webmasters@www.gnu.org, jiné otázky zasílejte na gnu@gnu.org.

Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA

Doslovné kopírování a šíření tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu je dovoleno v případě, ľe tato podmínka bude zachována.

Updated: $Date: 2005/05/05 19:37:10 $ $Author: novalis $